Krize v chovu prasat

V chovu prasat se delší dobu mluví a nízkých výkupních cenách. Před nedávném se do těchto diskusí dostalo i zdražování nákladů. Pojďme se podívat, co všechno chovatelé prasat aktuálně řeší:

• 1) Krmné komponenty

Velkou nákladovou položkou v chovu prasat jsou krmiva. Majoritní část krmných směsí tvoří suroviny jako pšenice, ječmen, sójový extrahovaný šrot (SEŠ) či řepkový extrahovaný šrot (ŘEŠ). Zdražování suroviny započala vysoká výkupní cena řepky, která samozřejmě ovlivnila i cenu řepkového extrahovaného šrotu a řepkového oleje, který se ve výrobě krmných směsí taktéž používá. Rok 2021 byl extrémní i co se týká výkupních cen obilovin. V roce 2020 se výkupní cena pšenice pohybovala okolo 4000 Kč/t. Dnes nebývá výjimkou, že pšenice atakuje hranici 5500 Kč a ječmen 5000 Kč/t. Pokud vezmeme v úvahu pouze ceny pšenice a ječmenu a promítneme je do ceny směsí, tak směs A1 pro počátek výkrmu prasat se zdraží cca o 100 Kč/q a u směsi A3 to bude podobné. Při konverzi 2,8 kg/kg a celkovém přírůstku ve výkrmu 90 kg mluvíme tedy o zdražení 252 Kč/prodané prase. A to počítáme pouze směs pro výkrm. Podobný případ bude i pro ostatní kategorie.

• 2) Doplňkové látky

Situace na trhu s vitaminy, stopovými prvky a aminokyselinami se mění každým dnem. Spekulanti dosáhli svého a mnohdy některé ze surovin nejsou ani k dostání. Většinu těchto komponent pochází z Číny a lodní doprava z asijských zemí se zdražila téměř desetinásobně. Aktuálně je největší krize v oblasti aminokyselin, tuků,olejů a mléčných komponent, které se používají hlavně pro výživu mláďat.

• 3) Elektřina, plyn, nafta

V posledních týdnech se nemluví ve zpravodajských kanálech o ničem jiném než o zdražování energií. Díky ukončení působení některých dodavatelů elektřiny se mohli chovatelé dostat do problému, protože pro právnické subjekty neplatí právo na dodavatele poslední instance a museli ze dne na den řešit nové smlouvy. Aktuálně dochází k velkému zdražení plynu, který chovatelé používají hlavně pro vytápění hal. K tomu se přidá i nafta, která je obecně pro zemědělce velkou nákladovou položkou. Dále tu máme nedostatek AdBlue a s tím souvisí i několikanásobné zdražení anorganických hnojiv.

• 4) Pracovníci do živočišné výroby

Již delší dobu je nedostatek pracovníků do živočišné výroby, a to hlavně do chovu prasat. Nebývá výjimkou, že průměrný věk ošetřovatelů prasat je kolem 55 let. Nyní nastává čas, kdy dochází ke generační obměně a bohužel tradiční práce v zemědělství už není pro mladší ročníky atraktivní. Někteří chovatelé to řeší agenturními pracovníky, avšak stále se setkáme s tím, že ani těchto pracovníků není dostatek.

• 5) Stavební průmysl

Čas od času musí na každé farmě dojít k rekonstrukci budov či k výstavbě úplně nové stáje. V této době však všechnu výstavbu znesnadňuje aktuální situace ve stavebním průmyslu. Myslím, že všichni víme, co se od února 2021 ve stavebním průmyslu odehrálo. Některý materiál se zdražil několinásobně a komplexně můžeme mluvit o tom, že nacenění staveb za aktuální ceny je o 25-35 % vyšší než tomu bylo v lednu 2021.

• 6) Výkupní cena

A teď ta zásadní položka. Výkupní cena vepřového masa je aktuálně na nejnižších hodnotách za poslední roky. Vyhlášená německá cena pro tento týden je 1,2 €/kg JUT 57 %. V přepočtu na Kč a živou hmotnost to je okolo 24 Kč/kg. Nejlepší chovatelé dosahují, lépe řečeno dosahovali, v minulém roce náklad na kg přírůstku ve výkrmu 25,5-26 Kč/kg. Rozpětí nákladů je však velké. Někteří chovatelé mají náklad i pohybující se na hranici 35 kč/kg. Tady už jenom záleží na interních záležitostech farmy, jak si naceňují různé položky (např. jestli obiloviny naceňují za tržní nebo výrobní ceny). V Evropě je v současné době velká nabídka vepřového masa z Německa a Španělska. Obě tyto země exportovali část své produkce do Číny a jiných asijských zemí, avšak aktuálně se již téměř tento vývoz nevyplatí a vepřové maso určené pro vývoz zůstává v Evropě. Výsledkem je to, že v celé Evropě je velké množství vepřového masa a neustále se vytváří tlak na snížení výkupních cen. V tuto chvíli vítězí země, ve kterých je chov prasat státních zájmem. Mnozí čeští chovatelé jsou nuceni dělat krizová rozhodnutí, ať už je to "pouhé" snížování stavů nebo úplně zavření. 

Chov prasat má v České republice obrovskou tradici. Naše soběstačnost se pohybuje okolo 35 % a aktuálně dochází neustále ke snižování stavů. Po všech těchto skutečnostech, zdražení a nedostatků se nabízí otázka – dopadne vepřové maso stejně jako elektronické čipy?

Podpora českých chovatelů prasat je nyní potřebnější než kdy jindy. České vepřové maso nemusí být v budoucnu samozřejmostí tak jako je tomu dnes. 

Filip Střecha